Irsko - nejkrásnější místa zeleného ostrova

Irsko - nejkrásnější místa zeleného ostrova

Zelený ostrov, země Éire, rašeliniště a vřesoviště, země Guinnesse a Jamesona … to vše je Irsko. Ale je to i země odlehlých koutů a zapomenutých údolí, vrcholů a zálivů.

Nastalo letní období a s ním i naplnění plánů na výlet do severněji položených koutů Evropy. Nakonec jsme vybrali zelený ostrov Irsko. Za necelé dvě a půl hodiny letu z Prahy přistáváme nad Irským mořem na letišti v Dublinu. Chystáme se Irsko poznat zblízka, se všemi jeho panstvími, hrady a věčně zelenou přírodou. Rádi bychom ale vyzkoušeli i typický irský pub, zkusili návštěvu nějaké destilérky, připomněli si problém mezi katolíky a protestanty, který již pět století rozděluje tento ostrov, nebo se prošli středověkými uličkami irských městeček. 

Dublin a jeho okolí

Naši cestu začínáme v Dublinu. Vítá nás irská metropole na břehu řeky Liffey. Začínáme pěkně zostra a ještě v den příletu míříme do Temple Bar - vyhlášené čtvrti barů a hospůdek, kde to každovečerně žije. Dáváme si našeho prvního Guinnesse a Fish and Chips, poprvé se zaposloucháváme do podmanivé irské muziky.

Foto: Dublin - Temple Bar

Na druhý den už vyrážíme do ulic města, které zde existuje již jedenáct století. Začínáme v katedrále Svatého Patrika, v místě, které je zasvěceno snad nejznámější osobě Irska - svatému Patrikovi, který přinesl na ostrov křesťanství a lid tak sjednotil. Odtud pak vede nedaleká cesta kolem Christ Church katedrály, pro změnu připomínající vikingskou historii území, až k samotnému Dublinskému hradu. Stavba je to nenápadná, ale zaujme nás socha spravedlnosti a hodinová věž, z které se dá shlédnout na město z ptačí perspektivy. Pak už procházíme městem, přes den liduprázdnou čtvrtí Temple Bar, nákupní třídou O´Connell Street, Grafton Street až končíme naši prohlídku v centru světoznámé dublinské univerzity Trinity College. Je odpoledne a nás čeká už jen prohlídka destilérky Jameson, v jejíchž útrobách se vyrábí lahodný mok, třikrát destilované irské whiskey. Zájemci pak ještě míří do pivovaru Guinness.

Další den vyrážíme po okolí Dublinu, konkrétně do Wicklow Mountains. Nejprve míříme do údolí Glendalough neboli Údolí dvou jezer, kde absolvujeme krátkou procházku kolem Dolního a Horního jezera s výhledem na okolní hory. Klášter zde byl založen v 6. století svatým Kevinem. Místo opět připomíná rané křesťany na irském území. Přejíždíme do oázy klidu, na panství Powerscourt. V areálu tohoto panství jsou nádherné zahrady, které jsou v červnu krásně rozkvetlé růžemi. Procházíme se i zdejší Japonskou zahradou. Na závěr dne si dáváme čaj s typicky irským čajovým pečivem scone, které se jí s máslem a marmeládou.

Foto: Powerscourt - zahrady

Následující den již přejíždíme do západní části ostrova. Cestou se ale ještě zastavujeme v okolí města Kildare v malebných Japonských zahradách z počátku 20. století a v Irském národním hřebčíně, centru chovu irských dostihových koní. Kousek od hřebčína leží georgiánské panství Emo Court z počátku 18. století s překrásnou zahradou a parkem. Je to jedno z mnoha panství, která jsou v současnosti v Irsku předávána původními majiteli do rukou správy státu. Nám tato skutečnost dala nahlédnout, jak žila irská šlechta ještě v 80. letech 20. století na svých panstvích.

Směr jihozápad do hrabství Kerry

Po včerejším přejezdu dnes jedeme na jihozápad do hrabství Kerry. Míříme do jednoho z nejmalebnějších míst Irska. Rádi bychom projeli poloostrov Iveragh po legendární irské silnici Ring of Kerry. Nejprve ale zastavujeme v barevném městečku Kenmare. Trávíme zde asi hodinu a půl. Jdeme se podívat k megalitickému kamennému kruhu a pak se jen tak nazdařbůh procházíme malebnými uličkami. Ochutnáváme zdejší zmrzlinu a kocháme se ručními výrobky prodejců na místním trhu. Kousek za Kenmare vjíždíme do kopců, míříme do sedla Molls Gap. Z této úzké průrvy ve skaliskách, kudy prochází silnice, poprvé vidíme nejvyšší horu Irska Carrantuohill (1 041 m.n.m.). Počasí nám sice přeje, ale samotnou špičku hory halí mraky. Než však sjedeme na vyhlídku nad jezera v Národním parku Killarney, vyčasí se, a nám se naskytne nádherný výhled na oblast Muckross. Naším hlavním cílem je ale návštěva asi 20 metrů vysokého vodopádu Torc, odkud chceme podél jezera dojít až k panství Muckross House. Jsme zde v červnu, a tak se můžeme procházet v hustých řadách rozkvetlých rododendronů.

Foto: Muckross House - bývalé panské sídlo

Panství, které proslavila návštěva královny Victorie, bylo vystavěno v 19. století. Nás však nakonec daleko více okouzlily zahrady, které tomuto panství přináleží. Příjemný čas, který jsme zde strávili, jsme zakončili opět posezením u čaje v místní zahradní restauraci. Den zakončujeme procházkou ve městě Killarney. Toto východisko do stejnojmenného národního parku je jedním z nejturističtějších míst Irska. Okolí je doslova poseto golfovými hřišti, ulice pak plné typických pubů a obchodů se suvenýry.

Národní park Connemara

Ráno začínáme v typicky přímořském městě Galway. Procházíme se irskými uličkami posetými puby. Místní uklízejí jako každé ráno po bujarém večeru. Někteří posedávají v kavárnách u ranní kávy. Míříme k oceánu do čtvrtě Claddagh, původně rybářské osady, místa původu legendárního irského claddaghského prstenu, který dodnes Irové s oblibou nosí. Pozastavujeme se pak u pomníku, který připomíná návštěvu mořeplavce Kryštofa Kolumba. Prohlížíme si i místní katedrálu, která je ze 70. let 20. století. Podle jednoho z knižních průvodců je prý nevkusně vystavěna, nás ale zaujme její interiér, který je dotvářen výzdobou ze zeleného connemarského mramoru. Odjíždíme z města směrem do útrob Národního parku Connemara. Projíždíme mezi jezery, močály, sledujeme těžbu rašeliny, občas zastavíme na krátký fotostop. Je nevlídno. Ve městě Clifden, místě, kde se chová ojedinělé plemeno Connemarského poníka, vjíždíme na pobřežní silnici Sky Road. Počasí se umoudřuje, a tak nám dává nahlédnout na zpěněné vlny Atlantiku. Na přelomu srpna a září jsou prý okolní skály doslova fialové rozkvetlým vřesem. Projíždíme pomalu jednosměrnou silnicí, abychom před návratem do hotelu ještě navštívili v okolních horách překrásně usazené panství Kyllemore Abbey.

Foto: Kylemore Abbey - benediktinský klášter

Procházíme se po panství, které dodnes obývají a spravují jeptišky. Ještě si prohlížíme, už opět mlhou zahalené viktoriánské zahrady, které k tomuto panství přináleží.

Mohérové útesy a Národní park Burren

Den nabitý pobytem v přírodě začínáme zlehka návštěvou zachovalého hradu Bunratty Castle. Dozvídáme se leccos ze zajímavé historie hradu, ale i o stylu výstavby normanských hradů, kterými je Irsko doslova poseto. Neméně zajímavá je i návštěva skanzenu, který k hradu přiléhá. Představuje návštěvníkům život na irském venkově v průběhu 19. století. Od tohoto hradu míříme k Atlantickému oceánu. Vítají nás 209 metrů vysoké Mohérové útesy, Cliffs of Moher, o jejichž stěny se v bělostné pěně tříští Atlantik. Na obzoru se rýsují Aranské ostrovy, kde prý údajně žijí opravdoví irští drsňáci. Jsme vyfoukaní nikdy neutuchajícím větrem. Kličkujeme mezi stády krav a koní.

Foto: Mohérové útesy (Cliffs of Moher)

Pozorujeme zdejší surfaře, kteří jsou nadšeni vysokými vlnami. Díky neoprenům jsou totiž jediní, kdo do vln Atlantiku v těchto místech vůbec vkročí. Snažíme se nasát co nejvíce atmosféry tohoto zvláštně klidného místa. Oblast na západě ostrova totiž formoval ustupující kontinentální ledovec. Procházíme po uhlazených a povětrnostními podmínkami popraskaných, šedomodrých kamenech, skalách a útesech. Právě totiž projíždíme oblastí Burren, která disponuje největším výskytem megalitických staveb na irském ostrově.

Foto: Burren - krasová oblast

Zajímavý střed Irska

Poslední den před odletem domů poznáváme vnitrozemí ostrova. Nejprve navštěvujeme monumentální Rock of Cashel. Na vápencovém pahorku se zde nachází zřícenina bývalého hradu keltských králů. Obdivujeme románskou kapli, gotickou katedrálu i válcovou věž. S úctou se dotýkáme kříže, kde byli keltští králové korunováni. Dnes se jedná o jeden z nejdůležitějších církevních areálů v zemi.

Foto: Rock Of Cashel - hrad

Kousek od tohoto místa se nachází hrad Cahir, jehož výstavba spadá do 13. století. Procházíme se v útrobách hradu, obdivujeme jeho nedobytnost díky silným hradbám a v podhradí si pak dáváme kávičku s cheese cakem, abychom se posilnili na 30 minutovou procházku podél řeky, která nás dovede až ke stavbě s názvem Swiss Cottage. Toto nezvyklé obydlí si nechali postavit majitelé cahirského hradu tak, jak si představovali domy ve Švýcarsku. Návštěvníci tu dnes obdivují několik vzácných interiérových kousků dovezených z různých částí světa. Náš čas v Irsku se nachýlil ke konci. Poslední večer trávíme ve městě Kilkenny. Město s prý nejzachovalejším rázem středověku v Irsku. Město, kde místní jsou nejlepšími hráči irského národního sportu hurlingu.

Večer si dáváme irské národní jídlo Irish stew, skopové se zeleninou a bramborami dušené ve vlastní šťávě, popíjíme Guinness či kilkennský Smithwick. Loučíme se s Irskem, ráno nás čeká už jen letiště. Tancujeme s místními a užíváme si jejich srdečnosti a úsměvů, které si jistojistě odvezeme domů.

Jak jsme si slíbili, Irsko jsme poznali z co největšího množství vjemů. Obdivovali jsme irskou architekturu, irskou historii, irskou kuchyni i irské tradice. Mile nás překvapili srdeční Irové. Viděli jsme ty nejkrásnější přírodní irské scenérie, obdivovali jsme rozervané a divoké atlantické pobřeží. Určitě se sem ještě vrátíme.

Poznávací zájezdy nejen do Irska, ale i do dalších zemí světa, organizuje cestovní kancelář Simon-Tourist.

- PR článek -

Článek byl zobrazen 11 500 krát.