Pohodová atmosféra v ulicích Corku

Pohodová atmosféra v ulicích Corku

Cork ležící na jihovýchodě Irska ve stejnojmenném hrabství je druhým největším městem země, ale oproti ostatním větším městům není tak hektický a rušný. Naopak, je známý svou pohodovou atmosférou a jakýmsi nadhledem. V současné době v Corku žije okolo 120 tisíc obyvatel.

Cork se rozkládá asi 250 kilometrů od hlavního města Dublinu. Centrum města zabírá velký ostrov na řece Lee, který je propojen mnoha mosty s předměstími z 19. století. Ty se pak táhnou na sever i na jih na svazích nepříliš strmých kopců. Tato oblast v údolí řeky Lee byla vždy vyhledávaným místem k osídlení. V roce 650 založil sv. Finbarr v Corcaighu, tedy „bažinatém místě“ první klášter. Do oblasti však přišli Vikingové, kteří zdejší mnichy drancovali, následně se zde usadili a v 9. a 10. století tady založili město. V Corku bylo vystavěno pěkné nábřeží a velký přirozený přístav, město tak prosperovalo zejména díky obchodu. Ve středověku byl již Cork nezávislým městem s politickým duchem založeným na kupecké sebedůvěře.

Foto: řeka Lee, Cork   Autor: Sergio Fernández

Roku 1649 do města vstoupil Oliver Cromwell, který se pokusil sesadit krále Jakuba II. V roce 1690 byl Cork napaden Angličany, kteří téměř úplně zničili městské hradby a řadu zdejších staveb. Osmnácté století se neslo ve znamení prosperity, zejména díky průmyslu, který se zde rozvinul poté, co do města přišli uprchlíci z řad francouzských hugenotů. V té době se zde začaly hloubit kanály, které měly značně ulehčit obchod. Peníze tak městu přinesla nejen máselná burza, ale také rozvíjející se obchod s Německem, Holandskem, Severní Amerikou nebo Španělskem. V 19. století se město stalo útočištěm pro aktivisty Samosprávy.

V letech 1919 – 1922 probíhala Válka za nezávislost a Cork byl tehdy jednou z nejžhavějších líhní komplotů a aktivit IRA. Toto období zachytil ve své sbírce povídek zvané „Hosté národa“ corkský spisovatel Frank O´Connor. Velká tragédie se ve městě odehrála v roce 1920, kdy brutální polovojenský oddíl Black and Tans (Černí a hnědí) zavraždil místního starostu. Vše se odehrálo před zraky jeho blízkých. Nakonec oddíl vypálil a vyplenil ještě velkou část Corku.

Mnohé ze staveb, které jsou dnes ve městě k vidění, byly po požárech roku 1920 přestavěny. Naštěstí se podařilo dochovat také několik původních georgiánských a viktoriánských domů, které jsou pro Cork typické. Město protíná hlavní dopravní tepna a obchodní ulice St. Patrick´s Street, která se stáčí od severního kanálu řeky Lee k jihu a následně na západ přes centrum až nakonec pod jménem Grand Parade skončí u Jižního kanálu.

Autor: TOF2006

Nejlepším místem, kde začít prohlídku Corku, je Anglická tržnice nacházející se nedaleko Grand Parade. Tržnici zakrývá krásná georgiánská hala, která byla vystavěna v místě více jak 400 let starého tržiště. Stejně tak jako před stovkami let, i dnes se zde občané setkávají, nakupují a stravují. Na tržnici najdete stánky mnoha zajímavých společností jako je Společnost pravých oliv, Centrum masa nebo Vepřový hřbet. Kromě toho je zde ještě nespočet stánků se zeleninou, suvenýry, oblečením, pečivem nebo ovocem. Ve vzduchu se pak mísí vůně koření s čerstvě upečeným chlebem nebo uzenými rybami. Pokud chcete mít nad tímto zmatkem nadhled, vystoupejte do prvního patra restaurace Farmgate.

Z Anglické tržnice se po ulici Grand Parade můžete vydat do South Main Street, kde budete míjet dva corkské úřady. Na levém břehu řeky Lee se nachází An Spailpin Fánai, což je jedna z nejlepších hospod ve městě. Pravidelně se zde konají sessions s tradiční hudbou. Pokud byste chtěli ochutnat slavné černé pivo známé jako Beamish´s, navštivte Baemish and Crawford´s Brewery, kde se přímo vaří. Tento sametový mok je oblíbený po celém Irsku, je ještě mnohem sladší než slavný Guinness. V Corku se pak vyrábí ještě jedno černé pivo s názvem Murphy´s, které je zase údajně oproti Guinnessu mnohem temnější.

Za mostem South Gate Bridge se za nábřežím tyčí Katedrála sv. Finnbara, pro kterou je typická šedá špičatá věž vyzdobená spoustou soch světců, andělů i ďáblů. Středověká katedrála byla zničena během obléhání města v roce 1690, dnešní podoba tak pochází z roku 1878, kdy se dočkala rozsáhlé přestavby. Na katedrále se tak dnes snoubí vrcholná gotika na fasádě s bohémským interiérem. Stěny jsou z krvavě rudého corkského mramoru, stavbu dále zdobí nádherné růžicové okno na téma Stvoření či krásně barevná mozaiková podlaha v chóru. Střecha je pak doplněna zlatými, modrými a červenými anděly. Když byste zvedli sedadla chóru, mohli byste se pokochat nádhernými řezbami lučního koníka, motýla, roháče nebo vážky.

Z Anglické tržnice vede pěší cesta také do módní městské čtvrti Huguenot Quarter. Tato poklidná oblast je obehnána vysokými kamennými zdmi, které jakoby ochraňovaly domy z 18. století. Pěší zóny jsou zde vydlážděny cihlami. Srdcem této čtvrti je náměstí Rory Gallagher Square, pojmenované po slavném bluesmanovi, který značnou část svého mládí strávil právě v Corku. Ve středu náměstí stojí hrající socha ztvárňující zkroucenou kytaru s Gallagherovými texty. Severně od Huguenot Quarter se rozkládá Crawfordova městská umělecká galerie, vystavující obrazy, mezi nimiž je například portrét spisovatelky Elizabeth Bowenové z roku 1955 od Patricka Hennessyho, sentimentální viktoriánský „Dopis z Ameriky“ od Jamese Brenana či nápaditá skica moderního irského básníka Johna Montagua od Barrieho Cooka. Kolekci pak doplňuje zářící žlutomodré „Rýžové pole“, které v roce 1988 namaloval William Crozier. Součástí galerie je také skvělá kavárna, do níž pochoutky dodává slavná Ballymaloeva škola kuchařského umění z Midletonu nedaleko Corku. Není se tak čemu divit, že mnoho návštěvníků tráví více času právě v této kavárně než prohlížením uměleckých děl.

V sousedství městské galerie pokračuje Severní kanál, který dále vede do severního předměstí Shandon. Vysoko na kopci stojí kostel sv. Anny, k němuž se dostanete křivolakými a poměrně prudkými uličkami. Vysoká věž kostela ukrývá slavné Zvony shannonské, na které si za malý poplatek může zazvonit úplně každý. Pokud chcete, můžete si složit vlastní kompozici, nebo zahrát předepsanou melodii. U paty věže stojí Shandonská máselnice z roku 1770, ve které se v minulosti třídily stovky tisíc soudků prvotřídního corkského másla. Dnes v budově sídlí centrum řemesel, které návštěvníky seznamuje například s výrobou houslí, křišťálových pohárů, keramických džbánků nebo třeba rybářských mušek. Vše, co je zde vystaveno, je také na prodej.

Asi půlhodinku cesty od Shandonu je situovaná Nedělní studna a bývala Corkská městská tržnice, v níž je umístěna dlouhodobá výstava zaměřená na děsivé podmínky, které panovaly ve zdejším vězení. Ještě drsnější sociální podmínky však panovaly ve městě během 19. století. Lidé tehdy byli nuceni krást a dát se na dráhu zločinu. Své o tom věděla například vězeňkyně Mary Sullivanová, která ukradla kaliko (druh tkaniny) v hodnotě dvou pencí a za to byla potrestána sedmi lety vězení. Dalším příkladem krutosti té doby byl devítiletý Edward O´Brien, který byl polapen u krádeže mosazi. Za tento přečin dostal nejen vězení, ale byl také dvakrát týdně bičován. Buďme tedy rádi, že je tato krutá doba už dávno pryč a můžeme si jako turisté vychutnávat uvolněné a důstojné atmosféry, které dnešní město nabízí.

- jap -

Další články z Irska:
Dinje - vítejte na nejzápadnějším cípu Evropy

Článek byl zobrazen 8 142 krát.