Poloostrov Dingle – to pravé Irsko

Poloostrov Dingle – to pravé Irsko

Na jihozápadě Irska vybíhá do vod Atlantského oceánu poloostrov Dingle, jehož rozervané pobřeží lemují skalnaté útesy, o něž se za větrného dne tříští mohutný příboj. Dingle je považován za nejzápadnější cíp pevninské Evropy a vyhledávají jen nejen milovníci přírody, ale také znalci historie. Právě zde je totiž obrovská koncentrace raně křesťanských památek.

Původní keltský název tohoto asi 40 km dlouhého poloostrova zněl Corca Dhuibhne. Poloostrov vyniká nádherným skalnatým pobřežím, písčinami, plážemi, horami a typickými irskými pastvinami, po nichž se prohání stáda ovcí. To, co však dělá poloostrov unikátním, je neobvyklé množství zajímavých historických památek a archeologických lokalit. Navzdory těmto lákadlům zůstává Dingle téměř opuštěn a zahraničního turistu na něm potkáte jen výjimečně. 

Nejstarší osídlení poloostrova je datováno zhruba 4000 let zpátky, tedy do doby bronzové. O něco později, přibližně před 3 až 2 tisíci lety začaly vznikat pro tento kraj typické kamenné kruhovité stavby, kterým se přezdívá „včelí úly“.  V současnosti patří mezi velké turistické atrakce poloostrova. Vzhledem ke své izolovanosti a špatné přístupnosti byl v minulosti poloostrov Dingle místem, kde hledali lidé bezpečné útočiště. Během 5. a 6. století sem přišlo mnoho mnichů, kteří po staletí pomáhali udržovat křesťanství a literaturu. Většina z nich sídlila v klášteře Reasc Monastery, jehož ruiny je možné dnes vidět nedaleko městečka Ballyferriteer v nejzápadnější části poloostrova. 

Za vstupní bránu na poloostrov Dingle je považováno poměrně velké venkovské město Tralee, jehož dějiny jsou spojeny s krvavými událostmi. V roce 1583 bylo vypleněno a zničeno, stejně tak jako i ve 40. a 50. letech 17. století, kdy do něj vtrhla Cromwellova vojska. O těchto temných dobách v historii města pojednává vynikající Kerry County Museum nacházející se na Denny Street, která je lemovaná pěknými georgiánskými domy a vede až do zahrady, v níž rostou vyhlášené traleeské růže.  Každoročně v srpnu se ve městě koná festival Rose of Tralee, který je vlastně klasickou soutěží krásy. Během festivalu soutěží o přízeň diváků krasavice z celého světa, které však mají jedno společné a to je irský původ. V Tralee se však nebudete nudit ani po zbytek roku, jeho ulice jsou plné lidí, v hospodách se odehrávají sessions s tradiční hudbou a v obchodech čeká spousta zajímavého zboží.

Poloostrovem Dingle procházela až do roku 1953 železnice spojující města Tralee a Dingle. Krátký úsek trati byl nedávno znovuotevřen a tak se v závěsu parní lokomotivy můžete nechat odvézt až k velkému a krásně opravenému Blennervillskému větrnému mlýnu, který se tyčí do výšky 20 metrů. Díky velkému bílému kříži z plachet, který se za větru otáčí, je mlýn opravdovou dominantou kraje a je viditelný ze vzdálenosti mnoha kilometrů. Z Tralee je možné se po úbočí pohoří Slieve Mish vydat ke starobylému hradišti s kamennými zdmi nazývanému Caherconree, které bylo postaveno zhruba kolem roku 500 před Kristem. Podle irské legendy bylo Caherconree pevností krále Cu Roi MacDairea, jež byl válečníkem. 

Z jižního pobřeží se do zátoky Dingle Bay stáčí 6 km dlouhý písečný výběžek zvaný Inch tvořený dunami. Při odlivu, když voda ustupuje před nedalekými mokřady, vytváří písek jedinečné spirály a kanály. Západně odtud se rozkládá město Dingle, které je známé jako město hippies. V místních obchodech narazíte hlavně na korálky, přívěsky, náramky, nebo třeba zázračné kameny. Je však také rušným rybářským městem, nákupním a společenským centrem celého kraje. Do města se kvůli jeho pověsti sjíždí spousta turistů, nejvíce jich zde bývá hlavně v srpnu, kdy se zde konají dostihy, výstava a veslařské závody. Z přístavu je možné se vydat na lodní vyjížďku, při které – pokud budete mít štěstí – můžete zahlédnout delfína Fungieho, který je známým a dnes i velmi slavným obyvatelem vod v blízkosti Dingelu.

Z Dingelu se dá jet až ke svahům Mount Eagle a po cestě se kochat množstvím kamenů a desek s vytesanými nápisy, domků ve tvaru úlů a dalšími starodávnými odkazy. Pokračujte až na špičku poloostrova nazývanou Slea Head, odkud se naskýtá výhled na 4 ostrovy tvořící souostroví Blasket Islands. Jde o ostrovy Inisvickllaun, Inisnabro, Velký Blasket a Inistooskert. Na Velkém Blasketu žila až do roku 1953 asi stovka obyvatel, nakonec však byl vystěhován z důvodu obrovských rozdílů mezi ostrovní chudobou a pevninskou prosperitou. Ve vesnici Dunquin je možné se o životě na Blasketu dozvědět mnohem více, nachází se zde totiž moderní výkladové centrum. Mnohem lepší možností, jak ostrov poznat, je podniknout na něj lodní výlet a projít se po pozůstatcích dávné vesnice.

Z Dunquinu to není daleko ke Gallaruské oratoři, což je krásná kaple mající tvar lodě, která byla postavena přibližně před 1500 lety. Nedaleko ní stojí ještě Kilmalkedarský kostel s typickým úzkým východním oknem. Traduje se, že kdo tímto oknem proleze, nebudou ho již nikdy bolet záda. Pokud si chcete vychutnat klid a ticho této úžasné irské krajiny, navštivte Brandon Creek ležící pod svahem 953 metrů vysoké Mount Brandon, která je druhou nejvyšší horou Irska. Na jejím vrcholu se nachází ruiny oratoře, v níž údajně v 6. století kázal sv. Brendan předtím, než vyplul v koženém člunu na otevřený Atlantik. Z Brandon Creeku po Brendanových stopách a v replice jeho lodi pak v roce 1976 vyrazil také dobrodruh Tim Severin, který se pokoušel zjistit, jestli mohl Brendan před 1200 lety opravdu doplout až na Newfoundland. 

- jap - 

Předchozí články z Irska:
Temple Bar v Dublinu
Národní park Killarney
Katedrála sv. Patrika v Dublinu
Pivovar Guinness – kde se vyrábí černé zlato Irska
Lynčování v Galway

Článek byl zobrazen 9 264 krát.