Lynčování v Galway

Lynčování v Galway

Na západním pobřeží Irska se rozkládá velmi živé přístavní město Galway, v němž žije necelých 70 tisíc obyvatel. Je správním střediskem stejnojmenného hrabství a může se pochlubit bohatou kulturní historií. Město leží na říčce Corrib přitékající z jezera Lough Corrib.

Galway bylo založeno již ve 13. století Anglo-Normany a fungovalo jako významné hradní a přístavní město. Po dlouhá čtyři staletí bylo poangličtěnou enklávou mezi Iry a connemarskou kulturou. Město tehdy spravovalo tzv. „Čtrnáct kmenů galwayských“, což byly anglo-normanské a velšsko-normanské rody, které získávaly bohatství obchodováním s Evropou, zejména pak se Španělskem. Španělé tak byli poměrně častými hosty města a obyvatelé s nimi měli velmi přátelské vztahy. Právě toto období bývá považováno za zlatý věk Galwaye. Rozvoji města učinil přítrž anglický panovník a diktátor Oliver Cromwell, který město vyplenil a dílo zkázy po něm dokončil král Vilém III. v roce 1691. Dlouhých 300 let Galwayi trvalo, než se znovu postavilo na nohy. To se mu nakonec podařilo především díky rozvoji hi-tech oborů a značnému ekonomickému boomu v 90. letech 20. století.

V současnosti je Galway čtvrtým největším a nejrychleji rostoucím irským městem, jehož obliba mezi turisty každoročně stoupá. Jeho centrum je totiž plné typických úzkých irských uliček dlážděných kočičími hlavami, z nichž nejhezčí je nepochybně Kirwan’s Lane. V ní najdete spoustu obchůdků, restaurací a komediantů. Jelikož v Galway existují dvě univerzity, je známé rovněž jako intelektuální a zábavní středisko zároveň. Zejména v létě se ve městě pravidelně konají festivaly jazzové hudby, tance, divadla a nejrůznější slavnosti. Ty se soustřeďují hlavně na náměstí Eyre Square, kde najdeme budovy z 13. století a fontánu. Zdi obchodů a domů jsou zdobeny heraldickými štíty, do kamenů vytesanými šelmami, listovím a obličeji. Jeden ze zdejších domů náležel poslanci britské dolní sněmovny, jež byl přezdíván „Humanity Dick“, Výrazně se totiž angažoval v prosazování zákonů zaměřených proti týrání zvířat.

Hlavní ulicí Galwaye je William Street, která než dorazí k řece Corrib, tak několikrát změní své jméno. Z William Street se stává Shop Street, High Street a nakonec se promění na Quay Street. Na křižovatce s názvem Four Courners stojí elegantní opevněná věž Lynchova hradu z 15. století, který je významnou starobylou památkou města a nyní v něm sídlí banka. Zdi hradu zdobí erby, propracované rondely, několik lvů s lidskými obličeji a vrchol podpírá řada šeredných postav.

Tato honosná budova patřila kdysi rodu Lynchů, který společně s dalšími třinácti rody vládl městu. Bohužel se s tímto jménem pojí smutná historka o vrchním soudci Jamesi Lynchovi Fitzstephenovi, který byl v roce 1493 nucen vykonat spravedlnost nad svým vlastním synem Walterem. Ten totiž ze žárlivosti zabil jednoho Španěla a tak byl oběšen vlastním otcem. Tehdy také vzniklo slovo „lynčování“. Tento krutý příběh dnes připomíná brána s pamětní deskou Lynch‘s Memorial Windows. Hned naproti v Bowling Green č. 8 žila Nora Barnacleová, která byla milenkou a pozdější manželkou irského romanopisce a básníka Jamese Joyce. Společně v roce 1904 z města uprchli a v jejím domě se dnes nachází Muzeum Nory Barnacleové.

Podobnými expresivními galwayskými plastikami jako na Lynchově hradu je vyzdoben také Kolejní kostel sv. Mikuláše ze 14. století. Jeho západní okno objímá svůdná mořská panna se záplavou kadeří. Interiér kostela ukrývá několik hrobů a četné příklady kamenického umění. Náhrobní desky mají vytesány symboly řemesel svých obyvatel. Nad obloukem dveří zvonice je umístěna plastika malého psa honícího zajíce s vypoulenýma očima. Kostel byl značně poničen Cromwellovými vojsky, když v něm byly za války zřízeny stáje.

Pokud se vydáte podél proudu řeky Corrib, dojdete až k plavebním komorám Salmon Weir Bridge a k příjemnému Galwayskému muzeu, které se pyšní úhledně popsanou směsicí exponátů. Muzeum sídlí ve známém Španělském oblouku z roku 1584 a vystavuje snad vše, co nějak souvisí s dějinami města, od harpun na ryby, přes nářadí na spravování sítí až po pasti na jezevce, fotografie a kopí pocházející z Feniánského povstání z roku 1867.

Pokud zatoužíte po troše kultury, navštivte divadlo Richarda Martina z 18. století. Odpočinout si pak můžete zajít do parku Johna Fitzeralda Kennedyho, kde bylo v roce 1963 tehdejšímu americkému prezidentovi uděleno čestné občanství. Město leží v oblasti Gaeltacht, kde se udržuje nejen stará irština, ale i mnohé další irské tradice. Nejvhodnější dobou pro návštěvu je konec června, kdy se zde koná tradiční Galwayský festival umění a po něm následují Galwayské dostihy, které město rovněž proslavily. Během těchto tří týdnů Galway žije dnem i nocí oslavami a zábavou. Jakmile jsou ukončeny oslavy festivalu umění, přesouvá se pozornost návštěvníků na Ballybritskou dostihovou dráhu situovanou na severovýchodním okraji města. Každý den zde probíhá série dostihů, po kterých následují tance, hudební akce, posezení v hospodách a výstavy. 

V letním období se ve městě konají také závody plachetnic a člunů, na podzim pak do Galway přijíždějí lidé na tradiční ústřicové slavnosti. Každou sobotu v roce pak máte možnost nakoupit nejrůznější čerstvé potraviny na galwayském trhu. Součástí Galwaye je dnes i nedaleká původně rybářská vesnička Claddagh, která je známá jako místo zrození tradičního irského symbolu, prstenu The Claddagh Ring. Komunita, která zde žila, mluvila gaelsky a zůstaly zde po ní příjemné hospůdky.

- jap -

Článek byl zobrazen 8 163 krát.