Dublinský hrad

Dublinský hrad

Jedním z nejkrásnějších irských hradů je ten, který se nachází přímo v historickém centru hlavního města Dublinu. Dublinský hrad (Dublin Castle) se stal symbolem anglické nadvlády a během sedmi století své existence vyměnil svůj ponurý středověký vzhled a získal mnohem přívětivější georgiánské vzezření.

Dublinský hrad je místem s fascinující historií. Byl postaven na počátku 13. století jakožto sídlo pro anglické panovníky v Irsku. Tuto funkci zastával po dlouhých 700 let, až do vyhlášení nezávislého Svobodného irského státu v roce 1922. Historické dokumenty dokládají, že byl Dublinský hrad nejméně dvakrát obléhán. Poprvé v roce 1534 „Hedvábným Thomasem“ Fitzgeraldem, jehož útok byl však odražen odvážným výpadem hradní posádky. Podruhé se tak stalo v roce 1916, kdy během Velikonočního povstání došlo rovněž k odvážnému, avšak beznadějnému útoku republikánských povstalců. Povstalci tehdy odolávali vojákům britské armády pouhých pár hodin. Dodnes se tak mohutná věž Dublinského hradu tyčí v srdci irské metropole coby symbol britské moci.

Dublin Castle leží na strategicky významném místě, na soutoku řek Liffey a Poddle. Zajímavé je však to, že zde nenajdete žádné příkopy, padací mosty ani skály. V 18. století byly k hradu přistavěny spletité Státní sály, krypta a přibyly také různé věže. Z původního hradu ze 13. století toho tak příliš nezbylo, dochovaly se pouze části Prašné věže (Powder Tower). Dublinský hrad byl 18. století kompletně přestavěn v elegantním georgiánském stylu. Většina vybavení hradu tak spadá do tohoto období.

Starobylé základy Prašné věže si můžete prohlédnout v hradní kryptě. Věž stojí na zdech, které Vikingové vybudovali kolem vlastní pevnosti ještě o tři sta let dříve, stejně tak jako městské hradby. Minulost je zde ukrytá přímo pod rukama a dýchne na každého, kdo do krypty zavítá. Pokud se vydáte na prohlídku hradu, tím hlavním, co vám nesmí uniknout, jsou okázalé Státní sály z 18. století. V těch se dodnes přijímají mnohé významné státní návštěvy. Hrad totiž v současnosti slouží jako irské vládní konferenční centrum, které hostí řadu významných mezinárodních setkání a událostí.

Do hradní věže je možné se dostat pouze s průvodcem. Ten vás zavede do Sálu sv. Patrika, který je téměř 30 metrů dlouhý a vyzdobený prapory dnes již neexistujícího řádu Rytířů sv. Patrika. Nepřehlédnutelný je nádherně vymalovaný a vykládaný strop. Dále se ve věži nachází světle modrý Klínový sál, rozlehlý Přijímací pokoj, do kterého se vstupuje mezi pozlacenými korintskými sloupy a také Trůnní sál plný zlata.

Tím nejvýznamnějším, co Dublinský hrad ukrývá, je však jedinečná knihovna Chestera Beattyho a Galerie orientálního umění, umístěné v zámeckých zahradách. Tuto úžasnou a jedinečnou sbírku se podařilo za 60 let nashromáždit agentům kanadského uhlobarona Sira Alfreda Chestera Beattyho (1875-1968). Ten se v roce 1953 přestěhoval do Dublinu a o tři roky později daroval svou rozsáhlou sbírku rukopisů, miniaturních obrazů, grafiky, kreseb, vzácných knih a dalšího umění irské veřejnosti. Beatty se zajímal především o orientální umění a náboženské rukopisy. Byl majitele hned 300 kusů koránu a během svého života nashromáždil více jak 22 tisíc rukopisů a další tisíce maleb, map, rytin a tištěných knih.

Předměty, které uhlobaron vlastnil a následně daroval irskému lidu, jsou dnes k vidění ve dvou patrech Věže s hodinami. Zdejších sedm výstav ukazuje návštěvníkům to nejlepší z Beattyho pokladů. Na prohlídku galerií je potřeba si vyhradit dostatek času, půl dne vážnějším zájemcům o historii jistě nebude stačit. 

U vstupu do prvního patra galerie je umístěna výstava o životě a díle Sira Alfreda Chestera Beattyho. V tomto patře jinak najdete zejména rukopisy a tištěné knihy, vazby, kaligrafie a typografie, kresby, tisky a miniatury. Na levé straně galerie jsou k vidění exponáty Západních a evropských tradic. Prohlédnout si můžete dokument napsaný na papyru, který byl dovezen z Egypta a pochází z roku 1160 před Kristem. V hieroglyfech jsou na něm napsány milostné básně. Tento dokument je údajně nejvýznamnějším příkladem poezie starověkého Egypta na světě. Vystavena je zde rovněž nádherně ilustrovaná Kniha hodin z 15. století. 

Ve středu galerie jsou arabské, turecké a perské materiály, kousek napravo poklady z Indie, východní a jihovýchodní Asie. Kromě mnoha dalších předmětů stojí za zmínku tibetské ceremoniální meče či magická dýka se střenkou a vyřezávaným božstvem. V této sekci najdete také užitné umění z Číny a Japonska. Většina těchto výrobků má miniaturní velikost, proto není od věci si vzít na prohlídku lupu a vyhradit si dost času. Vystaveny jsou zde čínské šálky vyřezané z nosorožčích rohů, pěnkavy malované na hedvábí, lahvičky z nefritu na šňupací tabák a spousta dalšího. Japonské umění je tím nejlepším z neliterárních exponátů Beattyho galerie. K vidění jsou zde desítky tzv. netsuke, což jsou přezky k zatěžování šňůr na kimonech. Jde o miniaturní lidi, zvířata, stromy či ptáky vyřezané ze slonoviny nebo nefritu.

Návštěvníky velmi okouzlují také japonské malby, jsou zde desítky ručně malovaných svitků papíru a hedvábí pocházejících od počátku 17. století do konce století devatenáctého. Některé svitky jsou až 29 metrů dlouhé a každá scéna je na nich detailně vyobrazena. Následná sekce s tisky vytváří úžasný most mezi civilizacemi a věky. 

Druhé patro galerie umožňuje návštěvníkům se seznámit s velkými duchovními tradicemi světa. Vlevo jsou umístěny exponáty Západních a křesťanských tradic, tedy předkřesťanské texty, rukopisy Starého i Nového zákona, židovské svitky. Mezi křesťanskými rukopisy najdete papyrusovou dvojstranu z Evangelia sv. Lukáše přepsanou na počátku 3. století. Ohromující je také dochovaný segment Knihy zjevení, což je nejstarší objevený fragment závěrečné kapitoly Nového zákona. Ze středověku se podařilo dochovat nádherně ilustrované bible a také výtisk Obce boží sv. Augustina pocházející přibližně z roku 1100.

V Islámské části jsou vystaveny ilustrované rukopisy koránu, malby ze života proroka a předměty související s islámskými zvyky a tradicemi. Pravá část galerie zve na výstavu Východního náboženství – buddhismus, hinduismus, taoismus, šintoismus, sikhismus a džinismus. Beatty v jihovýchodní Asii, zejména v Thajsku, sbíral malby ze života Buddhy, v Tibetu zase zdobené modlitební mlýnky.

- jap -

Další články z Irska: 
Monasterboice
Croagh Patrick – irská svatá hora
Jezero Lough Gur
Hrad Blarney
Waterford – město křišťálu

Článek byl zobrazen 34 530 krát.